Zakroužkujte prosím dobrovolně tvrzení, která nejvíce odpovídají vašemu světonázoru. Neexistují správné a špatné odpovědi, jen ty Vaše. Vyhodnocení zvládnete sami v rámci své sebereflexe.
‘,’

1) Vaše dítě, za které jste jako zákonný zástupce do jeho 15 let plně zodpovědný, hrubě porušilo školní řád – rozbilo majetek školy, přepsalo si známku nebo způsobilo spolužákovi zranění. Jak budete reagovat?

A) Potrestám své dítě, aby vědělo, že některé věci se nesmí dělat.

B) Půjdu do školy a potrestám učitele.

C) Nezajímá mě to, stalo se to ve škole.

2) Jak vychováváte své dítě:

A) Učíme ho samostatnosti – ukážeme mu, jak se co dělá, ale pak už to musí zvládnout samo i za cenu počátečních neúspěchů. Jsme na děti přiměřeně nároční. Jsme důslední – ano znamená ano, ne znamená jednoznačné ne.

B) Vše děláme za dítě, nosíme a připravujeme mu věci, snažíme se mu maximálně vše ulehčit. Vždyť je ještě malé a dětsky roztomilé. Většinou nejsme příliš důslední – ano i ne znamená pro naše dítě možná.

3) Škola by měla učit žáky pro uplatnění v životě:

A) Vše má být volné, lehké, nenáročné a zábavné.

B) Dítě by se mělo naučit překonávat i náročnější překážky a plnit si své povinnosti, byť někdy i méně příjemné.

4) Zjistíte, že má vaše dítě např. vadu řeči, potíže s učením nebo chováním:

A) Problém ihned řešíme, jsme důslední. Snažíme se sami udělat maximum pro rychlou nápravu a odstranění problému.

B) Často řešení problému odkládáme, podle nálady a času občas s dítětem pracujeme. Spíše spoléháme, že nám někdo pomůže problém vyřešit.

5) Vaše dítě přinese ze školy nějakou negativní informaci:

A) Než zaujmu nějaké stanovisko, jdu si informaci ověřit do školy.

B) Naprosto věřím verzi svého dítěte, případně ještě zavolám rodičům spolužáka.

6) Na téma „škola“ se mezi lidmi dost často hovoří:

A) Nadáváme doma i u známých na školu, často i před dítětem pomlouváme učitele.

B) Vždy se snažíme školu a učitele podpořit, i když nemusíme vždy se vším souhlasit. Rozhodně nesrážíme jejich autoritu. Necháme si v klidu vysvětlit názor školy, vysvětlíme svůj.

7) Každé dítě zažívá ve škole větší nebo menší problémy a neúspěchy. Nikdo není dokonalý:

A) Za problémy našich dětí vždy někdo může – většinou škola, spolužáci nebo učitelé.

B) Za problémy mohou spíše schopnosti a povahové rysy našeho dítěte, někdy i naše vlastní chyby při jeho výchově.

8) Stravovací návyky

A) Většinou vařím pouze to, na co má dítě chuť. Podobně nakupuji i potraviny.

B) Většinou vařím jídlo, které je pro naše dítě zdravé. Pokud dítě jídlo odmítne, nedostane jiné, náhradní.

9) Domácí příprava

A) Úkoly uděláme společně, i když to trvá delší dobu a vyžaduje to značnou dávku trpělivosti. Poskytnu mu pouze návod v případě potíží, vše ostatní si dělá dítě samo.

B) Často dělám domácí přípravu za dítě – připravuji tašku, pomůcky, domácí úkoly. Je to tak rychlejší a jednodušší.

10) Výběr školy nebo učitele

A) Dáváme přednost hodné, na děti milé, ale rázné, přísné, paní učitelce, která nikomu nic neodpustí, každý si svoji jedničku musí zasloužit, učí tradičně, frontálně a drilem, děti hodně naučí. Stačí nám vědět, že ve škole se dobře učí, kvalita výuky je pro nás důležitá.

B) Dáváme přednost oblíbené paní učitelce, která si s dětmi hraje, rozdává dárky, úsměvy i jedničky, vše dětem odpustí, nic po dětech ani rodičích nevyžaduje. Děti nosí domů výborné známky, rodiče jsou spokojení. Kvalitu výuky příliš neřešíme, dáváme přednost spíše nabídce zájmového vzdělávání a různým aktivitám školy pro veřejnost.